Otázky a odpovědi na nejčastější kladené dotazy

Zde Vám přinášíme odpověď.

 

Jaké je Vaše působnost, je to jen pro oblast Moravy nebo provádíte měření fyzické zátěže v celé ČR tedy například i v Čechách?

Měření fyzické zátěže provádíme na území na území celé České republiky a to ať už se jedná o Prahu, Brno, Plzeň, České Budějovice, Zlín, Ostravu či jinou oblast. Naše laboratoř nerozlišuje vzdálenost k zákazníkovi, jelikož zastáváme politiku, že není problémem zákazníka odkud jsme, tudíž Vás můžeme ujistit, že v rámci České republiky Vám nebudou náklady na dopravné účtovány, ať jste odkudkoliv.

 

Kolik výtisku protokolu standardně zasíláte?
Zákazník standardně obdrží 2 výtisky protokolu. Jeden si ve většině případů ponechá a druhý předloží orgánu KHS jako nedílnou součást návrhu na zařazení prací do kategorií.

 

Zasíláte standardně elektronickou verzi protokolu?
Elektronickou verzi protokolu (sken) zasíláme zákazníkům na vyžádání. Upozorňujeme, že osoba žádající musí být totožná (včetně emailu) s kontaktní osobou pověřenou objednatelem v objednávce služby.

 

Má Vaše laboratoř zaveden systém řízení kvality?
Naše laboratoř má zaveden systém řízení jakosti (kvality), který je pravidelně ověřován Národní referenční laboratoří při Státním zdravotním ústavu se sídlem v Praze. Primárně naše laboratoř vychází z politiky jakosti , kterou tímto veřejně vyhlašujeme.

 

Jak máte zajištěnou ochranu úniku informací?
Přístup k datům je standardně chráněn pomocí oprávněných uživatelů a hesel, tudíž nehrozí, že by se k údajům dostala neoprávněna osoba. Naší zaměstnanci mají rovněž podepsán závazek mlčenlivosti , jehož náhled Vám dáváme k dispozici.

 

Náš bezpečák by si přál, aby byly protokoly jednotného formátu totožné s ISO vzory naší společnosti, je to možné?
Ne, toto možné není. Každá autorizovaná laboratoř má v rámci procesu autorizace schválené vzory protokolů ze strany autorizujícího subjektu tedy Státního zdravotního ústavu se sídlem v Praze, od kterého se nesmí odchýlit. Součásti naších schválených vzorů je i grafická a vizuální podoba dle naších ISO standardů a tudíž nelze tyto protokoly přizpůsobovat jednotlivým ISO standardům naších zákazníků.

 

Hygiena nám nařídila měření, má na to vůbec právo a k čemu takové měření fyzické zátěže vůbec je?

Ano, orgán KHS má právo nařídit měření a to i mimojiné měření fyzické zátěže (hygiena standardně vyžaduje pro danou profesi kombinaci několika faktoru). Jedná se o měření prováděna za účelem ochrany veřejného zdraví a je v zájmu zaměstnavatele tato měření absolvovat a hlavně dále archivovat pro pozdější použití. Bez řádně provedených měření nezpracujete kvalitně kategorizaci prací ani si nenastavíte dobře systém provádění zdravotních prohlídek a s nimi souvisejících specifických vyšetření. Primárně tato měření mají sloužit potřebám zaměstnavatel, jelikož při dobře provedeném měření a s tím souvisejícím dobře nastaveném systému zdravotních preventivních prohlídek má zaměstnavatel jistotu, že nebude na rizikových pozicích zaměstnávat osoby, které pro výkon takové práce nejsou zdravotně nezpůsobilý či dokonce mají takovou zdravotní anamnézu, která by při výkonu další práce na dané (rizikové) pozici vyústila ve zhoršení zdravotního stavu či vzniku nemocí z povolání. Je potřeba si uvědomit, že syndrom karpálního tunelu vznikající často z jednostranného přetěžování končetin se velice významně podílí na vzniku nemocí z povolání v ČR a proto je úloha autorizovaných laboratoří provádějících měření a s tím souvisejících pracovně-lékařských služeb a zejména navazující prevence zaměstnavatele, kdy má možnost snížit expozici zaměstnanců rizikovému faktoru, či ji úplně vyloučit naprosto klíčová. Tudíž ve vašem vlastním zájmů a zájmů zaměstnanců měřte a přijímejte opatření, jen tak lze významně přispět k ochraně zdraví zaměstnanců a snížit neúprosné statistiky.

 

Na našem pracovišti bylo provedeno odborné hodnocení (posudek) fyzické zátěže a pracovní poloha, práce vyšla do rizika (kat. 3) a hygiena nám nyní nařídila autorizované měření u rizikových pozic a s tím souvisejících rizikových faktorů, má na to vůbec právo?

Ano, má a to nejen v těchto případech viz odpověď výše.

K dotazu a problematice odborných hodnocení konkrétně najdeme odpověď v § 3 odst. 2 zákona 258/2000 Sb., v platném znění, kdy pro rizikové faktory fyzická zátěž nebo pracovní poloha může zaměstnavatel zařadit práce do druhé kategorie též na základě odborného hodnocení provedeného držitelem autorizace k vyšetření v oboru fyziologie práce podle § 83a odst. 1 písm. i). Nad rámec dotazu je potřeba upozornit, že věta první (tedy možnost použít odborné hodnocení) se nevztahuje na vyřazení práce z rizikových prací pro rizikové faktory fyzická zátěž nebo pracovní poloha (zde je potřeba opět primárně volit zaměstnavateli autorizovaná měření).

 

Na našem pracovišti bylo v minulosti prováděno měření fyzické zátěže, práce vyšla do rizika a zaměstnavatel nepřijal vůbec žádná opatření, navíc se na dané pozici nyní vyskytlo podezření na nemoc z povolání, která byla i následně uznaná. Má vůbec zaměstnavatel povinnost podle aktuálně platné legislativy přijmout opatření?

Ano, má.

Dle § 7 odst. 1 zákona 309/2006 Sb., v platném znění je zaměstnavatel mimojiné povinen, jestliže se na pracovištích zaměstnavatele vyskytují rizikové faktory, a dále bez zbytečného odkladu vždy, pokud dojde ke změně podmínek práce, měřením zjišťovat a kontrolovat jejich hodnoty a zabezpečit, aby byly vyloučeny nebo alespoň omezeny na nejmenší rozumně dosažitelnou míru. Při zjišťování, hodnocení a přijímání opatření k dodržení nejvyšších přípustných hodnot je povinen postupovat podle prováděcího právního předpisu. Rizikovými faktory jsou zejména faktory fyzikální (například hluk, vibrace), chemické (například karcinogeny), biologické činitele (například viry, bakterie, plísně), prach, fyzická zátěž, psychická a zraková zátěž a nepříznivé mikroklimatické podmínky (například extrémní chlad, teplo a vlhkost). Nelze-li výskyt biologických činitelů a překročení nejvyšších přípustných hodnot rizikových faktorů vyloučit, je zaměstnavatel povinen omezovat jejich působení technickými, technologickými a jinými opatřeními, kterými jsou zejména úprava pracovních podmínek, doba výkonu práce, zřízení kontrolovaných pásem, používání vhodných osobních ochranných pracovních prostředků nebo poskytování ochranných nápojů.

Obdobně je tato povinnost stanovena zaměstnavateli v § 102 zákona 262/2006 Sb., v platném znění.

Navíc pokud již jste ve stavu, kdy byla na pracovišti uznána nemoc z povolání či ohrožení nemocí z povolání měl by rovněž zaměstnavatel splnit povinnost dle § 105 odst. 5 zákona 262/2006 Sb., v platném znění, stanovující, že zaměstnavatel je povinen vést evidenci zaměstnanců, u nichž byla uznána nemoc z povolání, která vznikla na jeho pracovištích, a uplatní taková opatření, aby odstranil nebo minimalizoval rizikové faktory, které vyvolávají ohrožení nemocí z povolání nebo nemoc z povolání.

Stručně řečeno, i fyzická zátěž je rizikem, které se musí ideálně vyloučit, či alespoň omezit na nejmenší, avšak rozumně dosažitelnou míru.

 

Poslední dobou se často používá pojem MSD poruchy související s prací, co ta zkratka znamená?
Jedná se o potíže označované jako muskuloskeletární poruchy projevující se jako nepříjemné pocity, bolest nebo snížená funkčnost zad, krku pracujících osob. Blíže je tato problematika popsána na webu Evropské agentury pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci.